Lisa Loustaunau

Původně publikováno ve zpravodaji USABP (United States Association of Body Psychotherapy) v květnu 2014, revidováno v roce 2019

Posvátné zranění je takové zranění, jehož vyléčení nám umožní stát se hrdinou svého vlastního života.

- Jean Houston

Core Energetics, kterou vyvinul dr. John Pierrakos, MD, je obvykle považována za druh evoluční terapie a přístup, který propojuje body psychoterapii se spiritualitou. Jako odnož bioenergetiky, kterou spoluzaložili Pierrakos a Alexander Lowen, vzešla Core Energetics z Pierrakosovy vize, že bychom měli nejen integrovat mysl, tělo, emoce a vůli, ale také zahrnout transpersonální dimenzi lidské bytosti, a to v době, kdy spiritualita nepožívala v terapeutických kruzích velké obliby. Podle Pierrakosova názoru stojí pacient nejen o léčbu a úlevu od osobních a vztahových omezení, která vznikla v důsledku minulých zranění nebo traumat, ale také hledá v životě smysl a účel a stojí o rozvoj osobnosti směrem k autentičtějšímu vyjádření svých individuálních vrozených kvalit. Pierrakos považoval za nutné hledět na klienta jako na osobu, v jejíž esenciálních kvalitách se do různé míry odrážejí univerzální kvality lásky, síly a moudrosti (vyrovnanosti). Core Energetics považuje tyto atributy za základní energie našeho jádra – skutečné esence toho, kým jsme a co ztělesňujeme, aby to naším prostřednictvím došlo vyjádření. Její misí je nejen léčit, ale také abychom se jako rozvíjející se a kreativní bytosti, které jsou plně ztělesněné (požívají jednoty těla a mysli), otevřeli neustále se rozšiřujícímu vyjádření naší životní energie.

Přístup Core Energetics představuje proces o čtyřech fázích, které v průběhu terapie přirozeně přecházejí jedna v druhou. Cílem je uvolnit hlavní bloky, které brání volnému proudění energie a vědomí, přičemž každé terapeutické setkání se může skládat z několika nebo i všech fází procesu. Těmito fázemi jsou: průnik maskou, transformace nižšího já, objevení svého středu (centrování) ve vyšším já a napojení se a univerzální životní plán. V každé fázi máme příležitost prozkoumat hlubší vrstvy naší osobnosti a autentičtěji se napojit na naši esenci a veškerou naši energii.

V modelu Core Energetics se osobnost skládá ze tří vrstev, ze kterých vychází veškeré naše jednání a reakce. Jedná se o masku, nižší já a vyšší já. O každou z těchto úrovní se opírají diametrálně odlišné způsoby zažívání a kvality energie a ztělesnění. V průběhu procesu získáváme vhled do těchto aspektů já a do toho, jak se (vědomě či nevědomě) projevují v daných situacích našeho současného života. V každé fázi máme příležitost rozšířit svoji schopnost pojmutí (containmentu) energie tím, jak si přiznáváme a integrujeme to, k čemu jsme se dříve neznali, a jak se učíme uzemňovat a ovládat energii, kterou jsme dříve vynakládali na vytěsňování rušivých emocí a údržbu bloků. Tímto způsobem se energie a vědomí vzájemně proplétají a expandují v duši (psyché) a těle (soma).

Vyšší já v Core Energetics

Ještě než se začneme zabývat čtyřmi fázemi a tím, jak mezi nimi postupovat, bychom měli definovat, co v Core Energetics znamená vyšší já. Prostřednictvím vyššího já si udržujeme vědomí naší individuality i našeho přirozeného napojení na veškerý život. Vyšší já není dobré ani špatné, temné ani světlé, ale vyznačuje se vyšším kmitočtem vibrací. Jde o tu složku osobnosti, která je schopna obsáhnout rozsáhlé oblasti reality a pravdy, a proto funguje s takovou rozlišovací schopností, která je aspektům našeho vědomí souvisejícím s maskou a nižším já nedostupná. Právě z našeho vyššího já vycházejí projevy, které jsou autentické a učiněné s odpovědností za sebe sama. Vyšší já je víc než jen já - pozorovatel. Podle Pierrakose (1987) se jedná o kreativní ego, které je – na rozdíl od „malého ega“, omezovaného a motivovaného umíněností – schopno přímo působit na zvyšování a realizaci potenciálu našeho jádra a dokáže také nahrazovat staré způsoby myšlení a bytí a přetvářet je do projevů nových, které zvyšují náš potenciál ke ztělesnění univerzálních vlastností lásky, síly a moudrosti.

Core terapeut by měl především v každém jedinci, který vstupuje do terapie, vidět jeho vyšší já, a to často dříve, než si je dokáže plně uvědomit klient sám. Klienta nevnímáme ani prostřednictvím jeho charakterové obrany (konfigurace obranných vzorců, které se projevují na jednotlivých úrovních osobnosti), ani prostřednictvím jeho charakterové struktury (konfigurace fyzických bloků a úniků energie, které můžeme pozorovat na těle a ve kterých se odráží zamrzlá minulost klienta). Každého individuálního klienta považujeme za osobu s jedinečnými vrozenými dary, které se mohou rozvinout a projevit a které se nacházejí v jádru jeho bytosti. Základním účelem dlouhodobé práce s Core Energetics je podpořit klienta v tom, aby se takto ve světě projevil. Uvolňování bloků, uzemňování, práce s energií pomocí dechu, nabíjení (energetizace) a vybíjení, řešení osobních problémů – to vše patří k tomuto procesu, ve kterém se může rozvíjet kdokoli, kdo hodlá pracovat nad rámec pouhé léčby příznaků. Jde nejen o terapeutický proces, ale i o kreativní cestu růstu neboli evoluce.

Vyšší já má své viditelné tělesné projevy – a stejně tak jsou pro zkušeného terapeuta viditelně rozlišitelné i vrstvy osobnosti související s maskou a nižším já. Avšak nastoupíme-li vědomě cestu duše, kterou intuitivně vnímáme právě prostřednictvím zranění našeho charakteru, povede nás tato cesta k integraci na osobní i transpersonální úrovni.

Toto tvrzení objasníme na následujícím zjednodušeném příkladu. Můžeme narazit na klienta, u něhož je energie přesunuta nahoru, do vyšších tělesných partií, a projevuje se určitými vzorci fyzického napětí, které narušuje proudění energie do partií poskytujících nejsnazší přístup ke křehkým, zranitelným pocitům – do oblasti srdce a břicha v přední části těla. Jeho energie je přesunuta směrem k centrům vůle v horní části zad a na hlavě, kde převládají volní a myšlenkové procesy. Z hlediska Core Energetics by v tomto případě bylo cílem naší práce pomoci klientovi, aby integroval centra pocitů, poskytující přístup k popřeným prvkům zranitelnosti a křehkosti, a aby se těmto aspektům svého lidství odevzdal. Navíc díky tomu, že zvýší svoji schopnost důvěřovat a vzdát se obranné potřeby mít věci pod kontrolou, se klient může začít uzemňovat v realitě, KTERÁ JE, namísto té, na které lpí tím, že nadužívá vůli na úkor srdce.

U takovéhoto klienta by integrativním úkolem duše bylo sjednotit energii svého srdce – lásky – s energií své vůle. Jedinec, který dokáže stát uzemněný a čerpat energii lásky sjednocenou se silou vůle, je totiž jedincem s výjimečnou schopností vést a inspirovat druhé. Člověk s takovými charakterovými vlastnostmi disponuje vrozenou odvahou a ochotou posouvat věci vpřed. Vůdcovství, odvaha, přímost a další patří mezi kvality vyššího já, vnitřní dary, kterými disponuje člověk, který se vydal na cestu vyléčení ve svém těle a prostřednictvím svého těla – těla, které je původně zatížené přesunem energie nahoru.

Hlubší pravdu o vyšším já, která je implicitně přítomná v charakterovém vývoji každého klienta, by měl terapeut pochopit předtím, než se dá plně do práce na odložení somatických a psychologických obranných mechanismů. Kolik z nás by asi bylo ochotno odložit masku svého ega, kdybychom byli přesvědčeni, že jsme právě jen tím, co představuje tato maska? Ještě méně lidí by se vydalo na cestu k vědomí svého nižšího já – které je příliš velkým ohrožením ego-ideálu – aniž by si alespoň zčásti uvědomovali, že jsou mnohem víc než jen ono nižší já.

Klientům, kteří chtějí projít všemi etapami procesu, slouží vyšší já na jejich cestě jako maják. Propracujeme-li se maskou a nižším já, dostaneme k dispozici větší přísun energie pro vyjádření kreativního vyššího já. Tato energie byla dříve vynakládána na ego-obranné mechanismy a potlačování nižšího já.

Přípravné kroky

O procesu Core Energetics hovořím jako o cestě, protože se jako cesta jeví jak mně samému, tak i řadě mých klientů a kolegů v oboru. Je třeba říci, že ne každý klient si toto při příchodu do ordinace uvědomuje. Klienti přicházejí s přáním vyléčit zlomené srdce, odejít z neuspokojivého zaměstnání nebo nalézt východisko z chronické úzkosti či deprese. Práce s tělem jim poskytuje mocný prostředek ke zmírnění příznaků – a právě to někteří klienti v určitých okamžicích hledají, což bychom měli respektovat. Jiní si však při příchodu uvědomují pravidelné vzorce chování nebo životní témata, kterým by rádi porozuměli, nebo již mají zkušenost s terapií a jsou připraveni vydat se do větší hloubky, na cestu seberozvoje.

U Core Energetics je, stejně jako u kteréhokoliv jiného terapeutického přístupu, klíčové vyjít klientovi vstříc a brát jej takového, jaký je. Počáteční setkání věnujeme tomu, abychom klienta přijímali a poznávali, provedli obhlídku jeho minulosti, zhodnotili jeho zdroje a podpůrný systém, posoudili sílu ega, schopnost reflexe a poodhalení sebe sama a poznali jeho zdravotní stav, fyzická omezení, aktuální situaci i bezprostředně přítomné problémy. Všechny tyto kroky jsou klíčové při budování terapeutického kontejneru. Během prvních několika setkání navíc často přistupujeme k formálnímu či neformálnímu čtení těla, abychom posoudili uzemnění, případná místa štěpení, blokování nebo úniku energie, partie s nadměrnou nebo nedostatečnou tenzí, vady držení těla, omezení pohybu a dýchání. V rámci psychoedukace bychom měli klienty, kteří jsou v body psychoterapii začátečníky, seznámit s významem těla a tělesného uvědomování. V této přípravné etapě začínají klienti nacvičovat, jak se lépe naladit na svoje vjemy, pocity a pohyby vycházející z nitra a jak upozadit známé příběhy a definice sebe sama, se kterými se často nadměrně ztotožňují. Během všech těchto kroků budujeme vztah: terapeut se napojuje na lidství klienta, spatřuje jeho zranění, vciťuje se do něj a vede klienta k tomu, aby si uvědomil své vyšší já, které se nachází na druhé straně zranění. A právě z tohoto místa, z vyššího já našeho klienta, se pouštíme do práce na průniku jeho maskou.

Fáze 1: Průnik maskou

Maskou nazýváme v Core Energetics nejsvrchnější vrstvu naší osobnosti. Tuto svoji vrstvu nejčastěji ukazujeme světu. Nacházíme v ní obranné a adaptační mechanismy, které se v rámci naší strategie přežití vyvinuly k tomu, abychom se vyrovnali s bolestí, ponížením a frustrací potřeb z naší minulosti a abychom před nimi unikli. Je zde také ta část naší osobnosti, která se neustále snaží dostát idealizovanému obrazu toho, kým věříme, že bychom měli být. Často se v ní odráží role, kterou jsme zaujali v naší rodině – ten zodpovědný, ten houževnatý, mírotvorce, šašek apod.

S naší maskou se ztotožní i naše ego, takže začneme věřit, že takovýmto člověkem skutečně jsme. Čím silněji se ego s maskou ztotožňuje, tím hůře snášíme vědomí a energii všeho, co dostala maska za úkol zakrývat. Na dokončení svojí masky (či masek, neboť jich často nosíme několik) odkláníme čím dál více životní energie. Je to však sisyfovský úkol. V průběhu let jsem měla klienty, kteří do terapie původně přišli s ambicí uzpůsobit si masku tak, aby jim lépe sloužila: muž pracující v prostředí, kde je „člověk člověku vlkem“, se chtěl stát houževnatějším a méně citlivým, perfekcionistka se chtěla naučit ještě lépe dělat více (a s jejím úsilím se dovedu osobně ztotožnit). Tato snaha nebere konce, neboť idealizovanému obrazu toho, kým myslíme, že bychom měli být, nemůžeme ve skutečnosti nikdy plně dostát.

Každý z nás do své masky vkládá energii v domnění, že mu přinese lásku, uznání, kontrolu, moc nebo bezpečí. Falešný příslib, že vyřeší naše utrpení, však maska nikdy nesplní. I když se nám z tohoto místa podaří dosáhnout toho, co očekáváme, nepřináší nám to uspokojení. Proč? Protože pokud tuto lásku, uznání nebo moc získáváme prostřednictvím naší masky, nedokážeme je doopravdy přijmout. Něco hluboko v nás ví, že jsme se k nim dostali jakýmsi podvodem. Uvnitř máme i nadále pocit nezaslouženosti a prázdnoty, a tak se snažíme dál. Maska navíc často pokřivuje naše skutečné potřeby na potřeby falešné. Ze skutečné potřeby lásky se stává nárok na to, abychom byli považováni za někoho speciálního nebo dokonalého. Ze skutečné potřeby napojení se stává falešná potřeba být hvězdou večírku nebo zaujmout submisivní postoj, abychom si někoho neodcizili.

Energie masky je stojatá, nehybná. Maska postrádá vitalitu, protože není autentická. S klientem, který se nachází ve své masce, je obtížné cítit skutečné spojení, protože maska svou neautentickou povahou vede k odloučení.

Masku můžeme v těle nalézt v charakterovém krunýři (somatizovaných vzorcích hospodaření s energií, kterými je naše tělo utvářeno) a v charakterové struktuře (konstelaci způsobů chování a přesvědčení, ve kterých se odráží náš světonázor a které jsou úzce propojeny s tím, jak umožňujeme nebo neumožňujeme energii proudit naším tělem). Například propadlý hrudník, který se nedokáže pořádně nadechnout, nás udržuje v místě zvaném „nemohu dostat, co potřebuji“; chronické napětí vystouplé brady vyjadřuje „jsem tvrdý a odhodlaný“, ale v této tělesné partii udržuje uzamčenou energii, která se nemůže dostat ke zranitelným vjemům srdce a břicha; nebo zadní náklon pánve vyjadřuje submisivní životní postoj.

Každá maska je určitým pokřivením kvalit jedincova autentického vyššího já – lásky, síly nebo moudrosti a vyrovnanosti. Každý charakterový typ má sklon upřednostňovat jinou masku. Pozoruhodné je, že charakterová maska je vždy pokřivením skutečných kvalit vyššího já, kterými se jedinec vyznačuje. Prezentace já prostřednictvím masky je neautentická, a proto je na ní patrná kvalita neupřímnosti – a v tomto směru je značně odlišná od případů, kdy projevujeme svoje autentické neboli vyšší já.

Například klient, který má charakterovou obranu fragmentovaného či schizoidního typu, může nosit masku moudrosti a vyrovnanosti, která se může projevovat intelektuální nadřazeností a odtržeností od světa nebo třeba přezíravým poklidem duchovní vznešenosti. Tyto masky vyrovnanosti však představují strachem motivované stažení z našeho upatlaného lidství, z naší ztělesněné energie a z našich pocitů. U osob s tímto obranným mechanismem často dochází ke štěpení energie v různých tělesných partiích a ke stažení energie z okrajů těla, kde dochází ke kontaktu s druhými, směrem dovnitř, do středu těla. Takový jedinec se v podstatě zdržuje kontaktu, neboť se tak cítí bezpečněji, než když je plně přítomný a zapojený do blízkých vztahů.

V době překotných událostí začíná být údržba masky vyrovnanosti obtížná a ve fasádě vyrovnanosti se často objevují trhliny. Takový jedinec může začít být obviňující, nepřátelský, příliš kritický, náročný, tvrdohlavý nebo zmatený. Tyto projevy představují další aspekty vrstvy osobnosti související s maskou. Podle Core Energetics má osoba s tímto obranným mechanismem ve svém jádru opravdovou a hlubokou moudrost a vyrovnanost, ke kterým získá přístup, pokud zpracuje strach z kontaktu a ztělesnění spolu s bolestivými ranými traumaty, která tento mechanismus zapříčinila. Tím dochází k průniku maskou, který umožňuje transformaci nižšího já a odhalení vyššího já.

V počátečních etapách práce bude zapotřebí, aby terapeut klientovu masku toleroval a zároveň hledal způsoby, jak mu pomoci uvědomit si její existenci a její intra- a interpersonální důsledky. Terapeut může být klientovi užitečný tím, že mu poskytne zpětnou vazbu. Například u klienta, který přichází s tím, že už má všechno promyšlené a během setkání pouze referuje o těchto svých poznatcích, může terapeut poznamenat, že to vypadá, jako by od něj klient nepotřeboval vůbec žádnou pomoc ani oporu. To může být velmi účinné, zejména zeptáme-li se následně klienta, zda často cítí potřebu promyslet si věci sám. Pokud k této otázce přistupujeme citlivě, můžeme získat možnost vyšetřit, proč klient odmítá potřebu opory u druhých, a pozorovat, jak je toto odmítání ukotveno v těle prostřednictvím charakterového krunýře. Je třeba si uvědomit to, že tato maska pravděpodobně vznikla z nutnosti a že mu v určitém okamžiku jeho minulosti spolehlivě „fungovala“. Především bychom však měli uznat, že tato maska pravděpodobně nefunguje velmi dobře při uspokojování skutečných potřeb klienta v přítomnosti.

Klíčové je věnovat pozornost aspektu osobnosti týkajícímu se masky tak, aby se klient jeho uvědoměním necítil oslabován. Vždyť masku jako obrannou adaptaci ega na zakrytí našeho zranění si vytvořil každý z nás bez výjimky. Dále musíme pochopit, že navzdory rostoucímu uvědomění se nám bude občas stávat, že budeme operovat z tohoto místa, a to i když už nám neslouží.

S vyhlídkou na odložení masky se klient vyrovnává lépe, pokud chápe, že mu maska pokřivuje vnitřní kvality vyššího já. Například schopnost vyššího já milovat (kvalita lásky) bývá maskou pokřivena do podoby neupřímného dávání, sebeupozaďování, submise nebo odříkání. Kvalita síly bývá transformována na aroganci, agresi a potřebu kontroly. Kvalitu vyrovnanosti a moudrosti pokřivuje maska do různých podob stažení se. Submise, agrese a stažení se představují pseudořešení, která jsme během svého vývoje používali k přežití nebo zvládnutí obtíží, kterým jsme v dětství čelili. U každého z nás mívá jedno z těchto pseudořešení navrch. Přímo ovlivňuje způsob zpracování energie v těle a je viditelné na naší charakterové struktuře a charakterovém krunýři.

V Core Energetics používáme celou řadu fyzických zásahů k uvolnění energetických bloků, sjednocení rozštěpené energie a usnadnění přístupu k novým formám pocitů, vjemů a vědomí. Pomocí cvičení na rozproudění distribuce energie po celém těle a zvýšení schopnosti obsáhnout nové pocity a vjemy průběžně budujeme uzemnění – schopnost být plně ztělesněn a přítomen. Během setkání zkoumáme dynamiku chování z energetického hlediska, prostřednictvím pohybu, držení těla, výrazů a hraní rolí, přičemž podporujeme nové možnosti pohybu. To, co se objevilo během setkání, dále core terapeut umožňuje klientovi integrovat v každodenním psychickém a somatickém životě tím, že mu pomáhá tyto poznatky zarámovat, zužitkovat a nacvičovat jejich uplatnění v každodenních událostech, které nazývám „malými experimenty“. Na základě práce s energií a vědomím může klient kreativně experimentovat s novým rozhodnutím, například když místo toho, aby s něčím automaticky souhlasil ze submisivních nebo falešně štědrých pohnutek, řekne ne nebo „ještě si to rozmyslím“. Krok za krokem si klient buduje vyšší schopnost autenticity, uvědomování, schopnosti obsáhnout (containmentu) a zplnomocnění.

Příležitost prozkoumat fungování masky tím, že si lépe uvědomujeme to, co spočívá pod ní, máme v každé oblasti života a v každém vztahu, kde zažíváme nespokojenost.

Krok 2: Transformace nižšího já

Předtím, než klient postoupí do druhé fáze, je třeba vyhodnotit jeho připravenost a schopnost na ní pracovat. Někteří klienti mají sklon používat nově nalezené uvědomění a energii proti svému já. U jiných, kteří trpí posttraumatickou stresovou poruchou a s ní typicky související dysregulací nervového systému, bude před zahájením práce s nižším já zapotřebí jemnější práce na léčbě a zlepšení v této oblasti. U klientů, kteří mají sklon k disociaci nebo nejsou schopni obsáhnout svoji energii a kteří v každodenním životě a vztazích agují, bude předtím, než můžeme uvažovat o práci s energií nižšího já, potřeba více zapracovat na uzemnění a kapacitě vnímání (containmentu).

Nižší já představuje energii, ke které se neznáme a která se skrývá za maskou. Na rozdíl od masky s její nízkou, tupou a stojatou energií je nižší já energické a mocné. Stejně jako u masky je pak energie nižšího já vynakládána na odloučení. Postojem nižšího já je zůstat odloučený a udržet si iluzi odloučenosti od druhých. Nižší já není synonymem zlosti či nenávisti. Je to spíše přimknutí k destruktivním aspektům naší osobnosti, vklad do přetrvávající zlosti, výjimečnosti nebo odloučenosti. Je to náš vklad do přetrvávající uzavřenosti srdce. Je to proud života, ze kterého se v důsledku zranění stal destruktivní proud energie.

Naše nižší já vychází ze snahy ega vyhnout se bolesti za každou cenu. Vyhýbáním se bolesti si zdánlivě zachraňujeme život, avšak výsledkem bývá otupělost. Abychom necítili bolest, dopouštíme, aby došlo k odříznutí celých partií našeho těla a pokřivení našich pocitů. Připravujeme se tím o napojení na sebe samé. Otupělost vůči sobě samým zapříčiňuje otupělost vůči druhým. Ta zase vede ke krutosti, kdy se stáváme slepými vůči naší skutečné síle a z naší kreativní životní energie se stává nevědomý destruktivní proud.

Je třeba zaujmout pozitivní postoj a vzít si na pomoc naše vyšší já, abychom se vůči tomuto aspektu nás samých stali vědomějšími. Musíme klientům připomínat, že své nižší já má každý z nás a že jedinec, který je ochoten svůj destruktivní proud spatřit, znát se k němu a přijmout za něj odpovědnost, je veskrze důvěryhodnější a odvážnější lidskou bytostí. Jedná se o nejryzejší známku duchovní integrity a závazku k vědomí. Toto je opravdová a statečná spiritualita, na rozdíl od pozlátka spirituality iluzorní, která se destruktivním aspektům naší komplikované lidské povahy vyhýbá nebo je popírá.

Stejně jako v případě masky mívá každý charakterový typ svůj typický způsob vyjádření nižšího já. Ten zpravidla souvisí s konkrétními „ne“, která jedinec v životě má a která jsou v jeho těle konfigurována v uspořádání obranného krunýře. Například pokud se maska projevuje či vyjadřuje propadlým hrudníkem a sevřeným břichem, jak to známe u orálního typu, může to znamenat: „pro mě zde není dost“. Vyjádření nižšího já, které se pravděpodobně skrývá pod touto maskou, zní zhruba takto: „Nikdy nebudu dostávat, jsem věrný svému stavu prázdnoty a budu tě trestat svými vyslovenými i nevyslovenými nároky na to, abys mě naplnil“. Zde můžeme vnímat zásadní rozdíl v kvalitě energie masky a nižšího já.

Uvědomíme-li si své nižší já, tak snadno vyvrátíme idealizovaný obraz sebe samých, na kterém lpíme. I proto je práce s nižším já takovým ohrožením ega. Je však klíčovou součástí rozvoje vědomí o skryté dynamice, která je v našich životech příčinou tolika bolesti a odloučení. K práci s nižším já můžeme přistoupit, jakmile máme vytvořené podmínky a silné terapeutické spojenectví.

Klientovi, který chce porozumět svému nižšímu já a přijmout za ně odpovědnost, by měl terapeut připomínat, že je určitě mnohem víc než jen jeho nižší já, a že pokud se pouští do průzkumu tohoto aspektu, je to projevem jeho odvahy, integrity a vůle jeho vyššího já k transformaci této odlučující energie, kterou máme do určité míry všichni, protože my všichni jsme utrpěli to či ono zranění.

I když je třeba dbát na vhodnost a načasování, zapojení nižšího já do terapie nebývá nikterak obtížné a většina klientů má na práci v této etapě silnou a pozitivní reakci.

Pro klienta, který je připraven, nebývá zvlášť náročné pochopit, jak přílišná kritičnost, obviňování a povýšenost, kterých se ve své masce tak často držíme, zpravidla souvisejí s naší vnitřní krutostí a negativním postojem – lpěním na odloučení. Relativně snadno si uvědomuje, že za jeho sklonem soudit a obviňovat se skrývá místo, které ve skutečnosti říká: „spatřím v tobě něco menšího, než jsem já.“ Pokud toto místo nabijeme energií a umožníme si je plně pocítit, otevřeme si dveře k hlubokému poznání, které pochází přímo z místa našeho zranění, z místa, kde jsme nebyli viděni nebo jsme byli viděni jako něco menšího. Odhalíme zde, že již nejsme jen obětí, ale zároveň i pachatelem toho samého příkoří. Teprve toto poznání nám umožní přijmout odpovědnost za utrpení, které způsobujeme, a za škody, které pácháme, a to nikoli prostřednictvím viny, která nás většinou posílá nejkratší cestou zpět k naší masce, nýbrž prostřednictvím hluboké lítosti za rány, které jsme druhým uštědřili. Lítost je léčivá emoce, která má v sobě hluboké uvědomění vzájemné propojenosti nás všech, a právě jejím prostřednictvím chápeme i cenu, kterou jsme my sami platili za to, že jsme se neznali k našim negativním stránkám.

Když již vědomí nižšího já není potlačováno egem, uvolní se obrovské množství energie. Tato nově nalezená energie je zdrojem zvýšené vitality, kterou můžeme kreativně využít. Je zdrojem pocitu, že tím, že jsme přijali plnou odpovědnost za destruktivní proudy, které se v nás dříve skrývaly pod maskou, jsme vykonali něco extrémně hrdinského a silného. Získáváme tak přístup k novým vědomým volbám i k energii na jejich realizaci. Tělo se cítí nabité energií a psyché zažívá pocit očištění a úlevy od viny a hanby, které si neseme za to, že jsme vkládali tolik energie do popírání existence nižšího já a do jeho udržování v nevědomí.

Fáze 3: Centrování ve vyšším já

Pro každého, kdo usiluje o skutečné sebepřijetí a sebelásku, je klíčové vědomí nižšího já. Když si uvědomíme své nižší já a jeho původ, získáme tím nový vhled do raných zranění tím, že před sebou odkryjeme ty nejhorší reakce na tato zranění, kterých se dopouštíme. Jak již jsme uvedli, tím, že si přiznáme to, k čemu jsme se dříve neznali, si otevřeme studnici energie, která byla dříve poutána naším nevědomým nižším já a kterou nyní můžeme přesměrovat z destruktivního na kreativní využití.

S energií z našeho nového zdroje dokážeme hlouběji pocítit a přijmout původní bolest našeho zranění, kolem které jsme si dříve vybudovali nespočet obranných mechanismů, abychom se jí vyhnuli. Když se k naší zraněnosti postavíme čelem, bez obranných mechanismů, zjistíme, že navzdory původnímu očekávání neumíráme, nerozpadáme se, ani se nestáváme něčím menším. Naopak nalézáme úlevu v tom, jak se zvedáme z našich obranných postojů a z naší otupělosti. Když se méně bráníme, pociťujeme silnější vitalitu a napojení.

Naše největší potěšení, totiž pocit vitality a smyslu, pochází nyní ze zážitku hlubokého napojení, a nikoli z negativního falešného potěšení, které jsme pociťovali dříve, když byla naše energie rukojmím masky našeho ega – naší povýšenosti, pýchy a umíněnosti, kvůli kterým nakonec zůstáváme odloučení a osamělí.

Pokud si energii našeho nižšího já zodpovědně přiznáváme, dostáváme se paradoxně na přímější cestu k našemu vyššímu já, k projevu naší celistvosti. Tím, jak v sobě nacházíme odvahu, vůli k pravdě, ochotu vzdát se masek našeho ega a otevřít své srdce vůlí k lásce, se odevzdáváme proudu života, který je v nás a představuje nás, a to bez dřívějšího vkladu do obranných postojů. S odpovědností za sebe přichází hlubší důvěra v sebe sama a v život jako takový, před kterým se již nemusíme skrývat. S tím, jak v každodenním životě přirozeně projevujeme vrozené kvality našeho vyššího já – moudrost, odvahu, lásku, vyrovnanost, otevřenost – přichází radost z bytí.

Fáze 4: Univerzální životní plán

V této etapě je klient držitelem hlubokého povědomí o tom, že vše živé je vzájemně propojeno a že nejsme odloučení. Právě zde začínáme vnímat, že to, co známe z osobní zkušenosti, se zároveň dotýká univerzálna. Pierre Teilhard de Chardin (1965), jeden z autorů, od nichž Pierrakos čerpal, napsal:

„Lidská energie se nám jeví jako výraz rozsáhlého procesu, na kterém se podílí veškerá hmota univerza. Evoluce světa směrem k životní síle v nás nabývá vědomé kvality. Od tohoto okamžiku můžeme pro svoji dokonalost, pro svůj zájem, pro svoji spásu, tedy prvky stvoření, učinit jediné: hnát se vpřed na cestě této evoluce.“ (str. 67)

V souladu s Teilhardovou vizí hovořil Pierrakos (1987) o principu reciprocity – čím více se otevíráme a dáváme vzejít projevům svého jádra, svojí esence, tím více vitality také vnášíme do univerza a do proudu veškerého života, jehož jsme součástí.

Bereme-li svůj závazek k růstu a k vyléčení svojí charakterové obrany vědomě a vážně, podílíme se na díle evoluce, naše dílo je posvátné. Cesta k vyléčení míst, kde se nám štěpí energie a která jsou důsledkem zranění na našem charakteru, je cestou ke sjednocení a integraci toho, k čemu se dříve naše psyché neznala. Tuto cestu nazýváme v core energetice životní úkol.

Životní úkol každého jedince se odráží v původním zranění jeho charakteru. Například člověk s fragmentovaným či schizoidním charakterovým typem dosud nedokáže plně ztělesnit svoji energii, neboť jeho základním obranným mechanismem je fragmentace, opouštění těla nebo disociace. Zranění u něj vzniklo v nejranějších, nejkřehčích etapách života, kdy u kojenců ještě probíhá proces ztělesnění. Dochází-li v takovém okamžiku k odmítnutí samotného bytí nebo existence kojence, vzniká obranný mechanismus, který energii představující bolestivý zážitek vysílá ven z hmotného těla. V dospělosti pak takový člověk často žije život v myšlenkách nebo se cítí bezpečněji na duchovní úrovni, kde se mu daří uniknout od bolestivé existence nebo se nad ni povznést. V rámci práce na jednotlivých etapách Core Energetics bychom tomuto člověku pomáhali obsáhnout a ztělesnit veškerou jeho energii v těle. Konečným cílem by bylo završit u něj přerušený proces ztělesnění – přivést jeho intelektuální či duchovní moudrost do fyzické reality a nalézt pro ni uplatnění při vytváření vnitřních i vnějších napojení. Tím se v bytí každého jedince naplňuje jeho životní úkol, ona hluboká archetypální cesta ke sjednocení životní síly a hmoty.

Svůj životní úkol má každý charakterový typ. U jedince s orálním zkolabovaným obranným mechanismem je úkolem sjednotit polarity dávání a přijímání tak, že skrze vstup do prázdnoty nalezne plnost života. Člověk, který se potýká s masochistickým obranným mechanismem, přichází prozkoumat síly slasti a bolesti, chce projít branou vězení a nalézt svobodu. Jedinec, jehož obranný mechanismus nazýváme psychopatickým, přichází sjednotit srdce s vůlí, sílu s láskou; chce projít branou odevzdání a zranitelnosti a nalézt sílu. Osoba s rigidní strukturou přichází sjednotit energii lásky, srdce, se silou sexuality, učinit z nich jedno a otevřít se nejen řádu, ale i chaosu.

Vidíme tedy, že pracujeme-li na svých individuálních cílech, podílíme se zároveň na mnohem hlubším univerzálním procesu, procesu posvátném, který spojuje archetypální opozice či duality a ve kterém záleží na každém jedinci, protože aspekt osobní je zároveň aspektem univerzálním.

Když o lidském charakteru přemýšlíme z této perspektivy, dostává tím hluboký smysl práce, kterou vykonává jednotlivě každý z nás, kteří toužíme po vyléčení, když také jako terapeuti provázíme své klienty na cestě k vyléčení, růstu a evoluci.

Lisa Loustaunau

Chardin, P. T. de, (1965). Building the Earth. University of Michigan: Dimension Books.

Pierrakos, J., (1987). Core Energetics: Developing the Capacity to Love and Heal. Mendocino, CA: Life Rhythm Publications.

Převzato a publikováno s laskavým svolením Lisy Loustaunau

https://www.linkedin.com/in/lisaloustaunau/